9.9.2021 Big collision and troubles

These days our place is facing to many troubles and I am very, very disapointed, I am asking these moments God for help, for solution and understanding. I know that I am big sinner and till end of my life I will be, that are my inner difficulties.

If I will start with our community, since aspirants are out and also Fathers Marius and Waldemar and also Brother Walter, by whom I see big hope for this place, so since it is so, we are few on lots of work. Brother Steven came to help us and till some time he was also good inspiration for me, I was very happy for him, but time changed and he changed into a big problem, already it is 6 days when he is very much drinking and because of that, we can't count with him for any activities seriously. Btw he finished 6 botles of mass wine and for this is no too much mercy. I am sad in heart because he is in deep alcoholic addiction and all help is changed into burden for us. This academic term I should tech not just my subject PC skills but also Physical science. So chemistry I really like and Physic just little. We are starting and first class didn't start because of small changes. Problem is in school, that I have no any syllabus and no one is helping me actively to get some materials. I can teach but without materials it's like cook without ingredience. I get for example some notes from one student and the same day someone in my class stole this notes from my table. In school are students stealing and very lazy to attending classes, in oratory we are investigating big theft (100 pens and 170 pencils and also something, this I am not able to identify), we know who, some subjects were already seen in primary school in process of selling 1 p for 2 kwachas. Thief is in this case stupid and because of this and his age 18, its problem (he can go to prison and is fully responsible for his life).

Youth are completely collapsed and not any more coming to oratory or to farm for work, their meeting doesn't exist already 2 months.

People from village are stealing form farm vegetables and other harvest and still are complaining on hard life and lack of food. Students are producting not enough for pay their school fees and also are complaining on many things.

With Father Macarius it is better and he is in better and better condition to fully work, but he is talking about many things like: "it is hopeless". Hope never die, God is almighty and I see the influence of evil here in Lufubu. Some students are for sure with bad intention and who knows if they are also witching. I believe in truth in hope in God and I feel very much ready to do my job + I am very grateful to God for my holyday in Lufubu, I rested much. Time, when I will fly is coming, date 10.11.2021 is 60 days toward me. Thanks to God I see how big inspiration am I for some of these guys around. It is actually not me but God who is pulling them to me, they should understand that me, without his presence and help, I will do nothing good. Still I am keeping you in my prayer and with few of you we will be in touch.

God bless for any help, any amount of prayer, money, gifts, changes in your lifes and for any sharing with others. Africa is beautiful continent with big potential and is very different, then we can listen in TV or in any other source of information. Peoples are different, culture is amazing and Freedom is now here, no in our technologically developed countries. We should take courage and start fight in good way against corruption and for our rights.

20.9.2021 krádeže, čáry a lhaní, peklo zlé skutky daní

Je pondělí a už zase řešíme tolik případů s krádežemi, že je člověk znaven a já vidím jen momentální cestu, cestu s kamerama. Toto místo ještě nemá žádnou kameru, ale bez nich budeme marní. Krade se na polích, co se vypěstuje, krade se i z naší volunteerské zahrádky, krade se mezi studenty (tyto dny už méně), krade se v komunitě a v oratoři. Oratoř jsem už takřka vyřešil a tresty jsem rozdal dle uvážení, dotyční po mém psychologickém nátlaku dali najevo vinu a přijali vše. Horší je to v komunitě, právě včera, když jsme třeba slavnostně vítali nové posily Bony, Miriam a Vivien + staronové učitele Catherine a Titus, tak právě během nepřítomnosti kolem domu a bytí se studenty se kradlo. Dotyčný evidentně šel po tom co znal či viděl a na otcově místě bych strávil celý den vyšetřováním s policií a návštěvou všech, kdo v minulosti kradli, ono se něco najde. Zmizel starší notebook, který se používal na tisknutí, a okno do spíže bylo otevřené, což bylo také malinko poničeno na pákovém mechanismu zavírání. Každé okno má mříž a tedy je záhadou, kdo se takovými otvory dokáže v mísit dovnitř. Na dvoře v garáži u novějšího auta bylo vymlácené okno a otevřená kapota od auta, taky byl někdo dost blbý. Vypadá to jako pomsta a cílená krádež, protože spousta věci byla nedotčená a přesto přístup, po překonání vtupu do dvoru či vstupu do domu, byl pro každého. Můj notebook, který byl jen v patře na stole byl na stejném místě a evidentně byl zloděj i trošku hlupák při dalších věcech, jen toho hlupáka vychytralého najít.

Když tu mluvíme o čárech a já vím, že dost lidí je jako nevěřící Tomáš, tak jsem toho zažil dost na to, abych uznal, že ne vše můžu sdílet. V co věříme je jedna věc a co pak vidíme a slyšíme, či zažíváme věc druhá. Udělo se toho dost na to, aby jeden z našich bratrů musel odejít úplně z Lufubu. Mysleli jsme si s otcem, že to vše je jen souhra slabomyslnosti a závislosti na alkoholu, ale úkázalo se, že v tom jsou čáry a samotné zlo. Na 2 dny jsem byl mimo svpji kůži a před spaním a i při každém probuzení či návštěvy mého pokoje, vždy jsem si lokl svěcené vody a udělal kříž a zval Ježíše ať nás chrání Dokonce jsem cítil občas projití chladu tělem, jako skoro husina a nevěděl jsem plně proč to je právě s loknutím svěcené vody. Otec Macarius i v kapli vnímal negativní síly a prosil mne abych se na pár dnů nastěhoval tady do komunitního domu. Dům jako vila a v něm jen jeden kněz, to dá rozum, že je lepší přizvat na chvíli někoho na sdílení modlitby: "Kde jsou 2 a více lidí v mém jménu, tam já sám přebývám". Osobně se vždy rád modlím taky s někým. Skrze dané okolnosti jsem po 2 dnech cítil že během večerních modliteb a zpěvů se studenty jsem byl osvobozen. Nějak mne naplnil klid a duch svatý se usídlil v mém srdci.

Kdo s čím zachází, s tím taky schází, potrestal jsem vyníky za krádež v oratoři a našel cestu, jak jim i pomoci rozumět, že krádeže, podvody, lhaní a zlé skutky se nevyplácí. Přesto i po tom všem jsem vyčerpán, pár dnů jsem byl je zaměstnán krádežemi, zlem pramenícím v čarodějnictví a pak hloupými flashbacky vlastní mysli.

Vyčerpání stále pokračuje a teplota denní roste, je nás pár a zase tu byla další krádež, vybité okno u auta, zmizelé klíče od pokoje i s botami a starší notebook otce macariuse, kde měl hafo dokumentů. Zálohy se tu moc nedělají a tak je dost možné, že to bude ztracené na furt. Tím dochází, k jakési menší jistotě. Prosil jsem lidi kolem o modlitby a taky o mše za úmysl osvbození lidí v Lufubu, osvobození ze spárů zla. Bůh je všemohoucí a studenti po jednom z modlitebních večerů, který probíhal až do 3:45, spali bez špatných snů. Vysvětili jsme všechny místnosti kde, studenti nebo my jako komunita, bydlíme. Svěcená voda dělá zázraky a je taky velmi silnou ochranou proti zlu.

Tím, že teďkom jsme jen 2 s otcem a já učím i chemii s počítači + obstarávám oratoř, tak jsem nejen vyčerpán, ale nestíhám se ani pořádně nachystat. Špatně se mi spí a nevím kudy jdeme. Stále tu něco zlého proudí zvenčí a nevím, jak moc mne to ovlivňuje.

Se studenty jsme v neděli dělali růžence a desátky, jako náramek. Za medailonky na ně děkuji Gambimu a za korálky a křížky děkuji naší tetě ze Střížova. Postupně se snažíme aspoň něco málo dělat.

Jedna z nejlepších věcí je, že mámeještě dost papáje a holdujeme ve 2 nad každým jídlem. S Angelou, naší kuchařkou stále šprýmujeme a postupně lidem kolem dochází, že já časem odjedu. Pár lidí už mne nadhodilo, že bych měl prodloužit pobyt, že bych měl zůstat, že nedovolí můj odchod. Čas je to nejcennější a já se chystám psychicky rvat za svobodu tam u nás. Svoboda jepro mne: bez roušek, vakcín, a dalších nesmyslů. Život se vrátí do normálu jen tehdy, bude-li každý člověk přemýšlet a ne akceptovat každý blábol vlády. Všichni musí přece vidět, že to vše směřuje do úplnýho hnoje a že nakonec budeme chodit na tečku každý půrok, zdraví bude ochablé, roušky vžde, takže budeme přecitlivělý na každý prd a skrze psychiku se bude množit tolik narušených lidí, že se teprve ukáže úmrtnost. Korona nevymizí, kolektivní imunita je jen promořením možná, vakcíny nic nezměnily a Evropa je Propojená. Šikana, kterou si lidé nechávají líbit člověka tady v Zambii až zaráží, vyhoďme televize, počítače, mobily a prostě slavme žijme život, potkávejme se a milujme vše kolem. Láska je lék na vše a Láska je i Bůh. Dobrou noc :D

29.9.2021 Je nás víc (i čechů)

Je středa, další týden vyučování a další čas, kdy jsem i velmi vyčerpán. Horko je ještě snesitelné, ale stupňuje se to. Do dneška jsem byl překvapen a očekával jsem fakt i to, že budu měsíc postupně více trpět horkem. Ouha, ono dnes došlo ke změně, první Bouřka s 30 minutovým slejváčkem. Tuhle změnu a překvapení i Bratr Walter velmi pozitivně ohlašoval se slocy: "Spirit of Steven is already here" a strašne se u toho smál. Se Stevenem jsou prý i další problémy v Lusace a chraň jeho duši Bůh. Co jsem viděl a slyšel, z toho by jeden mohl skončit na psychiatrii.

Magdaléna Kroupová, Nová dobrovolnice už v pátek minulý týden dorazila a postupně se rozkoukává v oratoři i kolem našeho Imperia. Uvítali jsme ji skromně a zvesela, sama prý byla překvapena, jaký dobrý duch tu vládne. O tom co se tu dělo ještě úplně neví a je to dobře. Některé věci přijdou časem, ale vše má svůj čas. Magda si na nás vzpomněla a koupila i pár darů, já osobně zvláště cením salám a slivovici (tu musíme ještě okoštovat). Spousta lidí je nadšená z nové dobrovolnice a my si můžeme malinko oddechnout. Je nás víc. Krádeže a spirituální útok už budou slabšími a méně častými prvky této misie. Moje dny se krátí. Magdě jsem dnes a včera ukázal učebnu a taky jak učím studenty v praktickém poklusu + jsem jí oznámil, že ona určitě něco další term bude také učit a že je dobré se trošku seznámit. Společně jsme si pak zahráli i moji oblíbenou karetní hru a vrhli i do plného provozu oratoře. Jeden český pár je ještě v procesu příprav a měl by dorazit možná koncem dalšího měsíce.

Dnes ráno odjela skupina reklamních pracovníků z Lusaky a pokusí se škole udělat reklamu i do televize. Sbíraly různé materiály a trávily čas s námi při snídani, obědu, večeři. S Magdou pak jeli i navštívit vodopády Mbačůši. Tihle 4 človíčci byli velmi sehraní a jednoho z nich jsem znal z osobního setkáni v Lusace. Frajer si tam v nahrávacím studiu pouštěl dost filmy a jeden večer vysvětloval, jak mu to vše teď v hlavě skáče a děsí ho, že by někam šel sám ve tmě. Děsí ho jakýkoliv podobný zvuk, který je podobný filmovým hororovým scénám, ale jinak je inspirací, protože nemá 4 roky mobil a nevidí v tom moderním spojení mobilu a člověka smysl.

Jeden večer jsme s Magdou byli i v situaci, kdy jsme společně něco málo učili v našem jazyce. Místní studenti se zajímali hlavně o slova jako: i am Drunk=jsem na kaši, Hi=ahoj, Good day=dobrý den, Give me bier=naval pivo, Horse=kůň-toto slovo znamená vykonávat potřebu na záchodě, když slovo kůň slyšeli, tak se děsně smáli a nemohli věřit, že to je fakt kůň, Gangster=gangster. My jsme zase zkoumali slovo Kunda, protože to je tady běžné příjmení. Vysvětlovali jsme jim, že je to u nás celkem solidní sprostá nadávka.

říjen 2021

je krásné sobotní dopoledne a je znát, že letní teploty jsou značným činitelem moji únavy. Říkám si jestli to nebude ona kamarádka lenost, ale teplo a únava se v tom velmi odřáží. Včera opěe zapršelo a já nepochybuji, že i dešťová sezóna přijde dříve, než by měla. Tím bude další důkaz, ze sbírky Božího požehnání, odhalen v mé cestě misionáře. Mohl bych se ptát sám sebe, zda opravdu jsem či ne misionář. Nevnímám to. Jsem doma, mám kolem sebe přátele a zažívám vše, co bych zažíval kdekoliv jinde, akorát to má jiný obal a neskutečně zvláštní třpyt. On to prostě umí, umí zařídit, abyste nestrádali a žili naplno, kdekoliv a s kýmkoliv. V Německu mne Bůh naučil, co je to strádání a samota + mi ukázal zázrak přijetí eucharistie. V Bulharsku mne naučil, píle ale taky tomu, že ho potřebuju a tím taky musím dát prostor odpočinku, meditaci a jakékoliv denní modlitbě. Tady mne učí vytrvat, důvěřovat a přemoci strach z pohledu tváří tvář zlu, hříchu a čístému peklu. Tady chápu i to, že to nění moje misie, ale že jsem byl obdarován a budu zase místo vracet do rukou Božích. Tady chápu pojem svoboda úplně jinak. Evropa už je z velké části obětí konzumu, technologie a nesmyslných zákonů. Ale svoboda jako taková je vlastně možná úplbě všude. Je to něco, co se nedá plně vzít, pokud s tím nesouhlasíte, pokud to nepřijmete. Svoboda má tolik oblastí, že je někdy těžké ji plně porozumět. Svoboda je láska, svoboda je Bůh, svoboda je klid, radost. Můžeme teda sami zakoušet svbodou. Velmi svobodně se cítím tady v Zambii i právě proto, že materiálně tu člověk může žít opravdu divoce a nikdo ho za tu odvahu divoce a kreativně žít nepeskuje či nežene k soudu a právním penalizacím.

Říjen, tento měsíc mám narozeniny a jsem rád, že je můžu oslavit tady, mezi přáteli v rodině. Pojem přítel i rodina se stává pro mne něčím víc. Nestýská se mi, ale ani nezapomínám. Vše má svůj čas.

Baví mne životní výzvy a dost nápadů, které mám v hlavě, dost z nich bude problém jinde než tady uskutečnit. Rád bych toho stihl hodně a taky vidím, že někdy není potřeba stihnout nic víc, než denní rutinu a najít v tom něco Božího. Je to hodně o té dřině a obětování se. Obět nění rovna utrpení. Utrpení není rovno zlu a zlo není rovno čistému peklu. "I Peklo, Satan může naučit člověka něčemu dobrému", tyto slova pochází od Macariuse a já vnímám, že to ták opravdu i je. Vždyť on satan a všichni démoni byly prvně stvořením Božím, po bitvě a zradě byli sraženi a sesláni do "pekla". Bůh nestvořil nic, co by neobsahovalo i něco dobrého. Vše mělo záměr a nejspíše věděl, že k onomu oddělení i může a taky i dojde. Pro mne např v rámci shlédnutí filnů o zlu, je každý silný příběh a moc zla, taky posilou ve víře. Když tu zažívám, čemu mi většina lidí věřit patrně nebude, i to mi ukázalo jak moc je důležité být Bohu blízko, protože on je Všemohoucí a on má moc nad nebem i zemí. Na všem zkrátka můžem najít stopy Boží lásky ke stvoření. Proto je důležité tvořit a ne jenom ničit. Proto je důležité učit se poznávat a rozumět.

Ranní talk pro studenty

Občas mi je přiděleno promluvit na ranním shromáždění ke studentům a už vím, že nepotřebuji hodiny přípravy ale jen pár vteřin na zachycení myšlenky, kterou věřím, že sám Bůh sděluje druhým.

Posledně jsem měl okamžitě v mysli Motivaci. Před tím jsem dostal podnět od Boha mluvit o čase, který plyne a je důležité ho využívat. Vše je k užitku, každá zkušenost, minulostní žážítek či čas čekání. Já říkám:"

Čekejme rozumně". Co to znamená? Využívejme i tento čas čekání k něčemu, co nás posune dál. Modlitba, meditace, plánování, feedback, vnímání a dech. Při čekání se nám žene hlavou spousta věcí, ale dát tomu směr a někam se posunout, mít plán a vracet se do Boží náruče, to je něco jiného. Málo kdo čeká, tak že nic nedělá, vždy něco děláme, rozdíl je tedy v tom, co tám to přinese a jak to ve výsledku pomůže nám i druhým, i druhým, jste totiž jedna rodina o počtu 7-9 Miliard bratrů a sester v Kristu.

Mějme motivaci, která přesahuje krátké chvíle, ale i takovou, která je nápomocna se spontáně okamžitě rozhodnut. Motivace žít, motivace dokončit studium, motivace se vydat do neznáma s důvěrou v cokoli. Motivace setrvat ve vztahu a držet slovo, či plán na pár desítek let. Motivaci mít rád někoho, kdo si to třeba nezasloužil, to je těžké, ale to je taky to k čemu nás Bůh zve. S motivací přichází i více odhodlání a chuti za to bojovat. S motivací souvisí i naše dary, talenty, hřivny a v neposlední řadě plánování. Co mne motivovalo jet sem? Bůh, moje dary od Boha, přátelé a smysl žít více pro druhé daleko od moji biologické rodiny. Naučit se něčemu novému, dát lásku, radost, víru, naději do srdcí někde, kde nikdo z mých nejbližších kamarádů nebyl. Svědčit o tom jaké to je někde na konci světa. Být rukou Boží. Jedna z motivací byla i svoboda.

Snažím se využívat čas někdy i až za hranu zdraví. Píšu, čtu, spím, modlím se, trávím čas s lidmi kolem jinak. Otázka jak se máš, je pro mne osobní a stále odmítám přijmout, že by to mělo být jen takovou nezpředmětnou otázkou, jako oslovení ahoj. Ahoj má vlastně úplně jiný význam, než jaký mu dáváme.

Bemba jazyk pomale lámu, jenže na porozumění už to plně stačit nebude, za to angličtina se mi zlepšila o 200 procent. Někteří tvrdí, že umím bemba, že není pravda, co říkám. Mám to naposlouchané z jejich rozhovorů a myslím že bych už dokázal i přepisovat, co kdo říká, jen význam mi uniká. Na komunikaci s dětmi to už stačí, ale ne dost abych si věděl rady vždy a všude. Je to zajímavý a hluboký jazyk, který má svoji krásu. Snad to nezapomenu, ještě si dávám výzvu se naučit aspoň modlitbu otče náš. :D

Neděle

je to tady a konečně mám zase více času na čtení starého zákona. Venku zase trošku hřmí a já se i celkem raduju. Únava mne stále provází, ale není třeba se poddávat, je třeba se prostě rvát a žít. Dnes jsem potkal jednoho z našich lupičů u kostela a celkem jsem změnil přístup k němu. Myslím, že jsem se nechoval jako Bosko, když jsem ho dost soudil a snažil se mu připomínat co udělal a co by mohlo přijde. Už mu nabízím alternativu pomoci s tím, že je před ním stále dot práce, kterou mu zařídím, aby ho neminula. Život je někdy pestrý a plný uvědomění, ale i zapomínání. Když budu dnes kráčet v cestách Božích, neznamená to, že to zítra bude pokračovat bez jakékoliv námahy a samo. Už po druhé se mi zdál sen, že jsem letěl na kanárské ostrovy, jen jsem nemohl nějak vstoupit, vždy jsem prohrál, dokud jsem se nerozhodl nesoutěžit, ale spojit v rámci podmínek vstupu. Před pár dny mne potkal sen o tom, jak jsou skoro všichni kolem posedlý a v rukou zlého. Sen je to, co mi někdy chybí, ale ne vždy se sny ukážou jako dobrým přítelem. Vím, že Bůh i Ďábel dokáží využít snu jako kanál komunikace, a tak se u některých snů ptám, co to má pro mne znamenat. Upřímně jsem nikdy nesnil o tom být v Africe nebo být tím, který se podobá nositeli dobrých zpráv Božích. Nepřál a nesnil jsem o hodně věcech a nějak je teď žiju. Je dobré mít sny, ale není dobré je slepě následovat a nedávat prostor Bohu a i spontáním nápadům, pocházejících ze srdce a z lásky k samotnému bytí. Stále mám i mnoho malých snů a je dobré snít a přát si. Je dobré mít cíl a otevřenou mysl. Nedávno jsem slyšel v jednom videu od Jaroslava Duška, že člověk projel přes hranice s hromadou KOKY a když celníci vše viděli a informovali ho, že je to nelegální, tak on jen odpověděl: "Já nic nevezu, to jsem já, je to část mne". Protože to byl jakýsi indián, šaman nebo kdo, tak tahle odpověď prošla a on jel dál. Co si z toho odvést? Buďme sví, žijme svobodně a poznávejme, co vše jsme. Bůh nás stvořil a dal nám spoustu darů a možnost i dojít jistého poznání. Dal nám svobodu a jen v něm jsme svobodní, protože svoboda je od něčeho k něčemu. Vždy budeme v kruhu vlivů a i svoboda je v jistém směru jako chaos. Chaos sám má totiž jistý řád. Svoboda sama má taky jistý řád a pravidla, daná Bohem, ne lidmi, ale Bohem. Jeli zákon, který jde proti Bohu, tak potom není vůbec zákonem, ale nesmyslným úřednickým výplivkem, který se někdo rozhodl prosadit k utlačování a postupnému sebrání svobody.

Dnes mi mama Elisa řekla, že jsem nějak smutný, odpověděl jsem, že to tak vypadá, ale že je spíše únava vepsaná do mého obličeje a že i smích a radost někdy bere tolik energie, že někdy můžu být jen s úsměvem uvnitř, který není vidět na povrchu. Jsme více než jen tělo a já se směji uvnitř. Máme mnoho druhu radosti a ta nejniternější je často i neviditelná, ale zase trvalejší a vzácnější.

Naposledy jsem byl smutný, když jsem byl u záchrany Stevena, který je stále v pěkné bryndě a potřebuje více než modlitby, je dost možné, že se někdy v jeho minulosti ocitl mezi satanisty a byl nějak uveden a proto na něj má i Zlo větší dopad. To že i v Lusace něco urobil, tak si podepsal jistou propustku z této společnosti a už byl poslán domů do Chingoly. Asi mne Bůh učí rozmanitosti příběhů a zkouší moji důvěru.

krásný příběh

Příběh krásný se píše

Louka zachytává první kapky

Sedím schoulen u potoka

Poslouchám, na uších klapky

Učenec se ptá, učitel mlčí

Škola se chvěje v základech

vzorec života se klube ven

Odpověď při zavřených rtech

Duch se probouzí

Naivita se stává slovním odpadem

Jsme mnohem víc

Cítím to mnohem víc, den za dnem

Andělé, svatí a sám Bůh

Setkáme se za úderu

Vždyť neznáme ani hodinu

Jen vydržet v jeho směru

Vydržet v Božím směru

7.10.2021 ve jménu voleb (ať se nám tam u nás vydaí)

Dnes pro vás mám jednu bouřlivou báseň a přeji krásný den, brzy na viděnou už to tiká a listopad je můj time se vrátit zpět a osobně vyprávět o radostech a trampotách mého ročního stážistického pobytu tady v krásném Lufubu v districtu Luapula :D

Bouře

Hřmí, lovci na koních loví divou zvěř

Hřmí a vrátka vábí smrtku tam

kde fouká a údery blesků

Údery plaší mysl lidí, jako spam

Záplavy a stín nad krajinou

Dusot koní i padající kusy hmoty

Volání ať duše nezahynou

Volání o pomoci, kvílení mezi ploty

Mráz leze po zádech s každým poryvem

Lovci rabují a rvou se o svou trofej

Zmítání strachů a nejistot v kostech

Neklid, ne, naivně si člověče doufej

Sám, i když kolem rodina

Sám se cítíš a naděje pryč

Popadá tě úzkost smrti

Ke kopání hrobu, vem si rýč

Přejde to nebo ne

O co jde a proč se děsím

Otázek bez odpovědí

Klíč optimismu věsím

Bum

Úder se snesl jako by z nebe

Dům

Vše se rozpadlo, má už jen tebe

Bože, má naděje

Ježíši, kde jsi nyní

Zase se utíkám

Když duše se špiní

Jsem vinen

bum